Většina z nás se často nechá unést svými emocemi. Nemáme nad nimi kontrolu, proto jejich působením řekneme či uděláme něco, čeho později litujeme. Technika RAIN vznikla abychom se takovým situacím vyhnuli, a naučili se emoce kontrolovat.
Naše pocity pokládáme za úzce spojené s vnějšími okolnostmi. Nahlížíme na ně jako na něco, co je ovlivnitelné okolím a co nedokážeme kontrolovat. Důsledkem toho je házení viny na druhé lidi či okolnosti za naše vlastní slova a činy, vyřčené a provedené v momentech silných pocitů.
Neschopnost kontrolovat své emoce nám přijde normální, protože za ně nepřebíráme zodpovědnost. Na základě toho věříme, že vnější okolnosti a lidé řídí náš emoční stav – tedy že my nejsme jeho pánem, ale naopak obětí. Technika RAIN od terapeutky Michelle McDonald nás učí emoční stav prozkoumávat, abychom uměli lépe zvládat situace, způsobující stres a napětí.
Pochopit samu sebe
Michelle McDonald se věnuje meditací přibližně 32 let. Učila se od buddhistů a jogínů, probrala jejich myšlenky a buddhistickou filozofii, a aplikovala je i do svých kurzů. Své lekce dává lidem po celém světě, její působiště je ale zejména v Americe a Kanadě. Pořádá pobyty a kurzy, kde klientům pomáhá uklidnit mysl prostřednictvím meditace.
Jejím cílem je naučit je najít stav klidu, který je pro každého člověka přirozený. Její kurzy učí a podporují rozšíření náhledu na sebe a pochopení našeho vnitřního stavu, což pomáhá postupně posílit všímavost (mindfulness) a soustředění – takže klienti mohou dosáhnout hlubokého stavu klidu, kdykoli potřebují. K tomu dopomáhá technika RAIN, kterou McDonald vytvořila, a kterou doporučují a používají lektoři jógy, meditace a seberozvojových kurzů.
Většinu našeho bdělého stavu trávíme ve stavu roztržitosti, nevšímavosti a otupělosti vůči dění kolem nás. Nevnímáme ani sebe, své prožívání, nepozastavíme se nad vlastními myšlenkami. Z toho důvodu vytvořila McDonald techniku RAIN, která nás učí jak koexistovat se silnými emocemi a odpovídat na ně z pozice klidu, harmonie a grácie.
Každé písmeno v názvu RAIN znamená jeden krok k dosažení klidu, tedy stavu, ve kterém jsme schopni řídit a ustát náročné emoce a situace. Každé písmeno znamená jednu kvalitu, které společně tvoří všímavost (mindfulness).
R jako recognition (poznávání)
Ne nadarmo se říká, že našim nejhorším nepřítelem jsme my sami. Celý život se snažíme vyhovět ostatním, chovat se tak, abychom se před druhými prezentovali v co nejlepším světle. Utíkáme od našeho prožívání, tlumíme a ignorujeme ho. Nevěnujeme pozornost tomu, co skutečně chceme, cítíme a prožíváme, čehož důsledkem je neštěstí a úplné odcizení od sebe sama.
Poznání, představující první písmeno v technice RAIN tedy znamená vnímat a poznávat, co se odehrává v našem nitru. Pro mnohé je obtížné přiznat si, že cítí bolest, zklamání, zášť či jiné emoce; avšak vědět co prožíváme a pojmenovat to, je prvním krokem ke všímavosti a pochopení.
A jako aceptance (přijetí)
Přijímat věci takové, jaké jsou – dokážeme to? V průběhu našeho života se od sebe vzdalujeme, lžeme se, nechceme vidět naše prožívání a realitu v pravém světle. Z toho důvodu jsme od sebe tak vzdálení, jako bychom byli sami pro sebe cizí osoba. Nevnímáme se, nevěnujeme pozornost tomu, co cítíme a chceme. Akceptace, tedy druhý krok a písmeno techniky RAIN, učí, abychom nechali věci jako ve skutečnosti jsou.
Akceptujeme tento moment, sebe a své prožívání přesně v tomto okamžiku. Neznačí to ale, že jsme spokojeni s děním kolem nás a v nás; akceptace znamená, že budujeme odolnost vůči dění a prožívání, takže už nejsme jeho otrokem, nemá nad námi sílu. McDonald upozorňuje, že máme tendenci při nepříjemné zkušenosti ignorovat nebo potlačit negativní odezvu (emoci), kterou v nás vyvolala.
Tím si ale nepomáháme, ale vytváříme ještě silnější napětí a utrpení. Proto je důležité akceptovat – nechat myšlenky a pocity, které jsme identifikovali, jednoduše existovat. Akceptace vytváří prostor, který nám umožňuje vidět pod povrch naší vytvořené masky, spojit se s naším vnitřkem a tím si dopomoci k chytřejším rozhodnutím a krokům v našem životě.
Proces vědomé všímavosti a sebepoznávání se neobejde bez zájmu o naše prožívání, čili nás samých. Třetím krokem je zajímat se, proč se cítíme tak, jak se cítíme, co potřebujeme, co chceme, proč máme takový pocit a odkud pramení. Jinými slovy mít zájem poznat pravdu tím, že zaměříme pozornost na momentálně Já. V průběhu tohoto proces
